Léto s camps

Autorka: Nela Švidrnochová

Po dvou náročných covidových letech, během nichž se hromadné akce více či méně utlumovaly a nemohly probíhat naplno, se tento rok vše vrátilo do normálu a letní kempy dostaly zelenou. V průběhu července a srpna jich napříč celou Českou republikou proběhlo 11 s celkovým počtem kolem 800 účastníků, včetně 9 zahraničních týmů (8 z USA, jeden z Irska), které se podílely na vedení programů. Některé kempy se zaměřovaly na angličtinu a konverzaci s rodilými mluvčími (English Camp), jiné nabízely zpěv ve sboru a hraní na nástroje (Fusion Camp), pro milovníky pohybových aktivit byly v nabídce i sportovní kempy a na některých kempech tyto aktivity probíhaly současně. Nabídka byla zkrátka bohatá a každý si přišel na své. 

Společným tématem pro všechny kempy, bez ohledu na zaměření, bylo „All Good“. Někomu by se to mohlo zdát v současné situaci poněkud nepatřičné, hlavním cílem však bylo seznámit studenty s dobrou zprávou evangelia – Bůh je s námi ve všech našich bolestech, zemřel za nás, vstal z mrtvých a my můžeme věřit, že jednou zase přijde a vše bude dobré. Že Ježíš sám je dobrou zprávou pro každého z nás. 

Kempy samotné probíhaly již bez jakýchkoli covidových omezení, v dobách jejich příprav jsme se však ještě s pandemií stále potýkali, a nebylo tak vůbec jisté, jestli veškerá práce s plánováním nepřijde nakonec vniveč. Aby toho nebylo málo, začala v únoru válka na Ukrajině a všichni měli najednou trochu jiné starosti. V souvislosti s válkou a příchodem uprchlíků zřídila Křesťanská akademie mladých tzv. Žlutomodrý fond právě na podporu Ukrajinců, mj. včetně letních aktivit. Díky tomu se většiny kempů účastnily skupinky studentů z Ukrajiny, z nichž některé do kempových harmonogramů zařadily např. Ukrajinský večer – představily svou kulturu, naučily ostatní účastníky své tance nebo učily základy svého jazyka. 

Na závěr každého kempu dostávají studenti krátký dotazník, v němž se mohou vyjádřit k uplynulému týdnu – co se jim líbilo, co by změnili, jestli by se příští rok chtěli účastnit znovu atp. Většina reakcí byla, k naší radosti, velmi pozitivních, studenti si kempy užívali, měli možnost se dále rozvíjet, zdokonalovat se ve svých dovednostech, utvářeli nová přátelství a našli komunitu, která je přijímá takové, jací jsou. Na otázku, zda by se příští rok chtěli vrátit, odpovídali nějak takto: „Určitě, posunulo mě to v angličtině, víře, ale hlavně jsem si to užila! Mám hodně super zážitků (Vodní skluzavka, workshop pro holky, disco night) a strávila jsem čas se skvělými lidmi“.

Ne všichni samozřejmě tento názor sdíleli – nepřetržité zapojení do kolektivu jim úplně nevyhovovalo, protože se museli více socializovat, vyjít ze své komfortní zóny a zkrátka to pro ně nebylo to pravé.

Zpětná vazba je důležitá jak od studentů, tak od vedoucích, kteří kempy připravují a organizují. Na závěr přikládáme některé jejich postřehy:

„Studenti měli po dlouhé době zájem slyšet duchovní programy, během diskusních skupinek se nebáli mluvit o hlubších tématech a dozvídat se o víře více. Ačkoli třeba neučinili krok víry, chtějí s námi být stále v kontaktu.“

„Na našem Fusion kempu bylo skvělé vidět, jak se sehraná parta studentů, která se schází celý rok, rozrůstá o nové členy, až na konci vlastně nešlo poznat, kdo je novým, a kdo „starým“ členem.“